O škole

Milí přátelé, 

letošní školní rok je za námi. Přinesl toho opravdu dost, hodně dobrého i dost toho, na co rádi zapomeneme, ale dobře skončil, tedy byl zase dobrý. Byl takový, jaká je dnešní doba, někdy laskavý, někdy absurdní, někdy bolel. Přinesl ale další kousek poznání - že jsme fajn společenství lidí. Naši žáci, jejich rodiče, prarodiče, učitelé, další zaměstnanci školy, lidé z našeho  úřadu, všichni, kdo se zde ve školním čase setkáváme.

Uvážím-li, že je nás víc než šest set, myslím, že kráčíme školní pěšinou sice možná s občas odřenými koleny, ale jistě bez zlomenin. Rádi, zpříma  a se vztyčenou hlavou. Tak Vám tedy děkuji za každou hodinu, kterou jsme spolu prožili. Za to, že díky neúspěchům umíme rozeznat úspěch a za to, že si nakonec můžeme potřást rukou a říci si" je to za námi, jedeme dál".

Jsou chvíle, které bych za nic na světě nevyměnil. Třeba ty, které provází konec školního roku. Poděkování. Stisk ruky a věta "tak v září". Škola plná kytek a slavnostně naladěných lidí. Zamlžené oči. Těšení na léto...a na první září.

Děkuju Vám. Ze srdce Vám za ten rok děkuju. Mějte krásné letní dny, však se brzy uvidíme!

Váš

Luboš Rýdlo 

PS: Tak se dnes koukám do kalendáře a on poločas... Srpen, už se nám to léto láme. Ale řekněte, že se taky začínáte těšit? Ne? Opravdu ani malinko? Já ano. Škola bez dětí a kantorů je tuze smutná. Tak užívejte letní dny, milí přátelé! Brzy se sejdeme.